Jógová cesta Báry Hochové

Podstatné je jít kupředu a neustále pracovat na sobě.

Moje první setkání s jógou se událo před lety, v jednom malém pražském studiu v Praze ve Vršovicích. Tehdy jsem se rozhodla, že to prostě půjdu zkusit – a uvidím. Brala jsem jógu jako protahovací cvičení, ale po lekci dynamické vinyasa jógy jsem měla pocit, že jsem uběhla snad půlmaratón a odcházela domů fyzicky unavená, ale s úsměvem na tváři.

Připadalo mi, že když z lekce neodcházím totálně zničená, je to špatně – a to že je ta pravá jóga. Vždycky jsem měla potřebu se hýbat. Chodila jsem pravidelně běhat a jezdit na in-line, v zimě na spinning…

Dnes vím, že to všechno jen proto, abych unavila tělo, protože hlava byla pořád v běhu. Přes unavené tělo se podařilo unavit i rozlítanou mysl. Všechno to souviselo s mojí tehdejší prací v marketingové a PR sféře a mým životním rytmem. A nejspíš i s věkem ☺

První cesta do Indie

Postupně jsem se od dynamické vinyasy a power jógy dostala do studia Jemný svět, k Petrovi Smilovi a Míše Votrubové a objevila „jejich“ Prana Vashya jógu. Najednou jsem díky nim začala objevovat další rozměry jógy, které mi do té doby unikaly.

Možná, že to byla jen přirozená cesta. Přesně tak si nás jóga vede… A s nimi tehdy přišla i nabídka první cesty do Indie – za jógou, za památkami, za poznáním. A přesně taková ta cesta byla! Cesta, na které člověk opravdu hodně přehodnotí. 

Netvrdím, že nelze praktikovat jógu bez cest do Indie. Jen nám to umožní poznat na vlastní kůži místa, odkud jóga pochází a kde má skutečnou tradici. O posunutí vlastních hranic a překročení vlastní komfortní zóny ani nemluvím. Indii nelze uchopit, natož pak hodnotit optikou „zápaďáka“… 

Z Prahy na Vysočinu

Dalším milníkem bylo moje stěhování z Prahy na Vysočinu. Odchod z místa, kde byla jóga a jógoví „parťáci“ doslova na každém rohu…

Začala jsem hledat cesty, jak s jógovým světem zůstat intenzivněji v kontaktu, a objevila Českou akademii jógy, trenérskou školu (ČAJ). Podmínkou studia bylo mimo jiné vedení lekcí. Další šťastná náhoda mě dovedla k Sandře Karafiátové a jejímu masážnímu studiu Simpy. Chtěla rozšířit nabídku služeb i o cvičení a rozhodly jsme se to společně zkusit.

Tím postupně se změnou místa a životního tempa přišla i změna ve vnímání jógy. Od dynamiky ke zpomalení, ke ztišení, k pozornějšímu vnímání vlastního těla a pohybu. 

Studium a druhá cesta do Indie

Součástí studia v rámci ČAJ byly také přednášky na FF UK, tedy exkurz do jógové filozofie a etiky, v dalších letech pak přednášky na FTVS UK se zaměřením na práci s tělem – tedy fyzioterapii, principy správného pohybu a terapeutické působení jógy. 

Se studiem přišla i další možnost cesty do Indie, do Ramanášramu, v Tamilnadu. A s ní opět další posun, další krůček na cestě za poznáním.

Mám za sebou neskutečně obohacující a inspirativní studium, setkání s mnoha úžasnými učiteli a průvodci na jógové cestě. Studium, které mi ukázalo, že nikdy nebudu vědět dost…

A že to podstatné je jít kupředu a neustále pracovat na sobě. Že ta skutečná jóga nikdy nekončí a že rozhodně není o tom, jakou ásanu zvládnu nebo nezvládnu. Všichni jsme na cestě. A cílem je dojít k opravdovému poznání naše skutečného Já prostřednictvím jógy – tedy díky prostředkům, které nám jóga nabízí. A to v našem každodenním, běžném, „obyčejném“ životě. Takže nádech – výdech. TADY A TEĎ!

Rádi byste zkusili cvičit jógu pod oborným vedením Báry?